Filip naskakoval od svojich prvých zápasov v drese AS v prvej formácii s kapitánom Jurajom Matejkom. Rýchly a dôrazný krídelník vedel dobre napádať súperovu rozohrávku, mal parádnu strelu priklepom a nebál sa ísť do osobných súbojov.

Martin od začiatku svojho pôsobenia v Trenčína bojoval so zraneným členkom. Nebyť osobnosti Tomáša Kafku by Martin na Slovensko pravdepodobne ani neprestupoval. Keď už ale na extraligu prišiel, vždy chcel byť pre tím prínosom a pomôcť na ihrisku ale aj mimo neho. „Pro mě to bylo neskutečně obtížné, kdy mě provázelo zranění i v průběhu play-off... I tak jsme se s Jurajem domluvili na spolupráci a jsem za to rád. Hlavní problém byla určitě kondice, jelikož když půl roku nemůžete pořádně ani chodit, tak to bude na hřišti určitě znát. Technicky na hokejce jsem se cítil docela dobře.“ Koncovka základnej časti bola pre oboch Pražákov rozbehom, pred dlhým play off. „Porce zápasů sice byla o dost větší, než jsme čekali, ale na druhé straně to vyvážila i porce zábavy, takže se to dalo dobře snést J“ hovorí s úsmevom Filip Filipovič.

Martinove zranenie sa postupne zlepšovalo, no hrával s tejpom a so sebazaprením. Pri zranení Klapitu, ktorý s vykĺbeným prstom nemohol odohrať dva domáce zápasy sa dokonca Martin stal súčasťou druhej obrannej formácie, pričom neskôr prišiel aj krátkodobý výpadok druhého účastníka druhej obrany Milana Kováča, a tak nasadil tréner Matejka do hry žolíka Ellingera na pozíciu pravého obrancu. Obaja svoju úlohu prijali zodpovedne a v štatistike +- dokonca predbehli prvú ofenzívnu obrannú dvojicu v zložení Machara a Dávidek.

Juraj mi vycházel hodně vstříc a přizpůsoboval hru, co to jen šlo. Tým se hlavně zlepšoval každým zápasem, což se pak odrazilo i na ušetřených silách. Ten progres po taktické stránce byl strašně velký, vzpomínám, když jsem viděl první video online, tak mě to dost vyděsilo. Kluci měli problém dodržovat základní věci. Ve finále už to byl úplně jiný tým, vyspělý, co dokázal dodržovat taktické pokyny a porážet favority na titul“ dodal Rebro.

Filip sa výborne uchytil na krídle pri Jurajovi Matejkovi a neskôr aj s Petrom Helešom vytvorili údernú prvú útočnú formáciu Trenčanov, ktorá vedela dôležité zápasy rozhodovať. „Já do soutěžního zápasu nastoupil po čtyřech letech, kdy jsem florbal hrál asi tak jeden krát ročně za firmu v rámci turnajeJ Popravdě jsem to celé odehrál bez jediného tréninku před, či při play-off. Adaptace z fyzického pohledu proběhla celkem v pohodě. Celoročně hraju 2-3x týdně hokej a nohy mi tedy jely celkem bez problému. Chvíli trvalo si zvyknout na balónek a následně na fakt, že budu hrát jednoduchou hru. Konečný výsledek snad napovídá tomu, že se to celkem povedlo. Myslím si, že herní systém směrem dopředu i dozadu vycházel z toho, co jsme všichni, kdo prošel Tatranem (a Českým florbalem vůbec) už někdy v životě hráli - nebylo to tedy nic zásadně nového a problém nám to nedělalo“ dodal odchovanec Tatranu Střešovice.

Forma oboch hráčov rástla zápas od zápasu spolu s formou celého tímu až do posledného rozhodujúceho zápasu finále, ktorý florbalisti AS zvládli až na nájazdy! Obe posily si tak hneď vo svojej prvej sezóne na Slovensku pripísali titul. „Pocity jsou parádní, skvělý zážitek, byla to super jízda, která trvala dva měsíce a hrozně mě bavila! Titul je titul - ať v ČR, nebo na SVK a vyhrát ho je těžké všude! Teď to navíc mělo přidanou hodnotu v podobě 8. místa po základní části a následnou nejtěžší možnou cestou k titulu - 3 krat série 3:2 na zápasy a poslední vítězný zápas po prodloužení a na nájezdy - lépe to asi nešlo vymyslet..“ pripomenul s úsmevom Filipovič. Martin Rebro už bol vo vyjadrení opatrnejší : „Beru to jako krásné zakončení mojí hráčské kariéry. Prvotní pocity jsou vždy užásné, jelikož mistrem se nestává člověk každý den a k tomu jsme poznali spoustu výborných kluků. Měl jsem z toho pocit, jako bych tam hrál roky“.

A Ako sa taká porcia zápasov dala zvládať spolu s prácou v Prahe? „Pro mě tedy peklo a dost komplikací. Momentálně mám novou pracovní pozici a tedy žádnou dovolenou a možné pracovní úlevy. Některých zápasů jsem se ani nemohl zúčastnit. Jednu středu jsem spal asi 2 hodiny před prací. Nebýt dobrého klubového zázemí, tak by nebylo možné ani to“ poznamenal Rebro.

Bolo by pekné vidieť majstrovský tím pohromade aj v novej sezóne a tak prišla na rad aj téma zotrvania chlapcov v klube. „Těžko říct, ještě bychom se mohli pokusit udělat dobrý výsledek na případné "Lize mistrů"? polemizuje Filipovič nad prípadnou účasťou florbalistov AS Trenčín v Euro Floorball challenge 2019. Martin Rebro už je ale rozhodnutý: „Jak už jsem naznačil, tak to považuji za zlatou tečku svojí kariéry a v příštím roce spíš už jen pozdravit kluky z hlediště“ .

Chalanom by sme touto cestou chceli poďakovať za ich pomoc tímu, vzorný prístup a obetavosť v mnohých ťažkých chvíľach. A keďže sa Martin aj Filip medzinárodným prestupom stali hráčmi AS Trenčín oficiálne, je možné že ich v červenom drese predsa len ešte uvidíme.